|
|
Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin
Ležal, Lukáš ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni. Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupinou organismů, kterým je věnováno méně pozornosti než například člověku, ačkoliv ho svým ekologickým významem daleko převyšují. Umělé noční světlo má potenciál měnit složení rostlinných společenstev a na ně navázaných potravních řetězců, na jejichž vrcholu stojí i člověk. Toto se děje posunem rostlinných fenologických fází, narušením přirozeného vnímání dne a noci, modifikacemi v růstových vzorcích a morfologických charakteristikách, zvýšeným stresem z ozáření či sníženou efektivitou fotosyntézy. Právě díky komplexním znalostem interakcí rostlin s umělým nočním světlem, může společnost efektivně chránit přírodu a zavést nové nezbytné standardy a potřebné technologie, k zajištění trvalého udržitelného rozvoje.
|
|
|
Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad
Kučera, Patrik ; Kárníková, Hana ; Maierová, Lenka
Architekturní osvětlení plní estetickou funkci, zdůrazňuje význam historických objektů či významných veřejných prostranství. V době vzniku historických objektů nebylo umělé noční osvětlování fasád cenově ani technologicky možné. Architektura byla koncipována pro denní osvětlení, které je dynamické, má jiné směrování světla, a proto vytváří odlišné stíny a kontrasty. S příchodem nových výkonných světelných LED zdrojů se umělé osvětlení stále více zapojuje do atmosféry nočního prostředí, a to nejen při slavnostních příležitostech, ale i trvale. Intenzivní kužely světla tvoří nové, cizorodé prvky v noční krajině. Navyšování četnosti a intenzity elektrického osvětlení v nočním prostředí přispívá ke vzniku světelného znečištění, které zatěžuje přírodu a kulturní krajinu znehodnocuje. Studie analyzuje osvětlení historických objektů Národní kulturní památky Vyšehrad, hodnotí vliv osvětlení na památkovou hodnotu objektů a míru zásahu do přírodního prostředí parku. Pomocí jasové analýzy sleduje přiměřenost využití světla, identifikuje nadměrně osvětlené plochy a místa s rizikem vzniku oslnění od světelných zdrojů. Výsledky studie prokazují podíl architekturního osvětlení na vzniku světelného znečištění. Vysoká intenzita osvětlení a umístění světelných zdrojů, které nepodporuje plasticitu architektonického detailu, ovlivňuje historický kontext v prostředí. Vysoké kontrasty ovlivňující zrakovou pohodu a orientaci uživatele. Negativně působí světelné kužely zasahující do korun stromů. Nadměrná intenzita a nevhodné směrování světla se neblaze propisuje i do širšího kontextu města.
|
|
|
Plunging Brno into darkness: Measuring the contribution of public lighting to the total luminance of the night sky
Novák, F. ; Baxant, P.
The article deals with the description of measurements of night sky luminance in urban agglomeration with emphasis on the determination of changes in the values of these luminances when public and architectural lighting is temporarily turned off. The measurements took place in Brno, the second largest city in Czech Republic, with the population around 382 thousand. The presented paper is one of the perspectives on the impact of human activity on the surrounding environment and an example of a possible solution to quantify the impact of the introduction of technologies that directly or indirectly affect the environment not only for humans, but also for almost all forms of life.
|
host ::
RSS.